.

Klasifikační řád školy

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ PRŮBĚHU A

VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ A CHOVÁNÍ ŽÁKŮ

(KLASIFIKAČNÍ ŘÁD)

ZÁKLADNÍ ŠKOLY, BRNO, LABSKÁ 27

-------------------------------------------------------

 

 

Účinnost od 3. října 2016

Pravidla pro hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání a chování žáků

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

 

 

 

O S N O V A :

 

1.    Úvod

2.    Hodnocení a klasifikace

3.    Zásady hodnocení a klasifikace

4.    Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)

5.    Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

6.    Způsob stanovování klasifikace a provedení hodnocení

7.    Obecné povinnosti učitele při hodnocení a klasifikaci žáka

8.    Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

9.    Stupně hodnocení a klasifikace

10. Slovní hodnocení dle § 15, odst. 2, vyhlášky č. 48/2005 Sb.

11. Celkové hodnocení žáka

12. Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

13. Klasifikace chování

14. Výchovná opatření

15. Charakteristika klasifikačních stupňů vyučovacích předmětů

16. Klasifikace ve vyuč. předmětech s převahou

o    teoretického zaměření

o    praktického zaměření

o    výchovného zaměření

17. Opravné a komisionální zkoušky

18. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Článek I - Úvod 

 

Klasifikační řád stanovuje „Zásady klasifikace a hodnocení“, které se uplatní při klasifikaci a hodnocení žáků

Základní školy, Brno, Labská 27.

 

Tyto Zásady jsou v souladu s těmito právními normami:

·         Zákon č. 561/2004 Sb., v platném znění (školský zákon)

·         Vyhláška MŠMT ČR č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech školní docházky, v platném znění

 

Článek II – Hodnocení a klasifikace

 

Hodnocením se rozumí posouzení vědomostí, dovedností, návyků či výkonů žáka.

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení  očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

 

Hodnocení rozlišujeme na:

·         normativní hodnocení, tj. hodnocení vyjádřené např. v bodech, procentech, grafech, či pořadím (výkonové hodnocení) atd.

·         slovní hodnocení, tj. hodnocení vyjádřené verbálně, má stránku popisnou, hodnotící a prevenční

·         klasifikace, tj. převedení normativního či slovního hodnocení do číselného stupně v souladu s obecně platnými zásadami pro klasifikaci.

Do hodnocení prováděného učitelem může být zahrnuto např. hodnocení dalšími učiteli, vzájemné hodnocení žáků, sebehodnocení atd.

 

 

 

 

Článek III – Zásady hodnocení a klasifikace

 

Pro potřeby jednotného výkladu těchto zásad rozlišujeme:

·         klasifikaci motivační, tou rozumíme např. ocenění snahy žáka v přístupu k přípravě na vyučování, aktivita ve vyučování, dílčí zlepšení výsledků apod.

·         klasifikaci vstupní, tou rozumíme motivační hodnocení s klasifikací žáka zpravidla tehdy, nebylo-li učivo ještě procvičeno a jinak ověřeno, do celkového hodnocení se nezapočítává

·         klasifikaci dílčí, tou rozumíme klasifikaci žáka za výsledky jeho práce, které prokáže po probrání a procvičení některého tematického celku. Má charakter dílčí zkoušky.

·         klasifikaci kontrolní, tou rozumíme klasifikaci vědomostí, dovedností, návyků a výkonů žáka na konci klasifikačního období. Má charakter celkové zkoušky.

·         klasifikaci průběžnou, tou rozumíme komplexní hodnocení výsledků práce žáka v určité etapě klasifikačního období, např. ve čtvrtletí, před rodičovskými schůzkami apod.

·         klasifikaci souhrnnou, tou rozumíme stanovení klasifikačního stupně na konci klasifikačního období syntézou předchozích typů klasifikace a dalších hodnocení.

Při hodnocení a při průběžné i souhrnné klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

Při souhrnné klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky.

·         žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku

·         v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě

·         při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období

·         při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu

·         vyučující předmětu informuje třídního učitele o závažném opožďování v prospěchu či výrazném zhoršení žáka

·         případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.

·         žák musí být v předmětech, v nichž je vyžadována souhrnná klasifikace, vyzkoušen v průběhu pololetí nejméně čtyřikrát, z toho musí být alespoň dvakrát zkoušen ústně.

·         učitel je povinen rozvrhnout kontrolní, výkonové, praktické a další zkoušky rovnoměrně na celé klasifikační období tak, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích. Termín kontrolní (čtvrtletní) práce prokonzultuje s třídním učitelem.

·         zkoušet a klasifikovat může učitel jen učivo předepsané osnovami, náležitě probrané a procvičené.

·         žáka, který chyběl ve výuce, může učitel zkoušet až tehdy, ověřil-li si předem, že žák již doplnil mezery v učivu, které vznikly absencí.

·         učitel je povinen žákům oznámit termín kontrolní zkoušky nejméně tři dny dopředu a je povinen vymezit rozsah zkoušeného učiva.

     Počet kontrolních prací a dalších zkoušek tohoto typu oznámí učitel   

                    žákům na počátku školního roku.

     V jednom dni nesmějí žáci psát víc než jednu kontrolní nebo dílčí   

     zkoušku delší 35 minut.

     Dílčí zkoušky písemného charakteru delší než 15 minut, ale kratší

     než 35  minut, nesmí žák absolvovat víc než dvě v jednom dni,

     pokud žák individuálně o zkoušku nepožádal.

·         učitel je povinen oznámit žákovi výsledek ústní zkoušky ihned, výkonové a praktické zkoušky pak v nejbližší vyučovací jednotce, výsledek písemné zkoušky oznámí do 7 pracovních dnů.

·         učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka, výsledky zkoušek zapisuje do žákovské knížky.

·         hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř. vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků pracovníky ŠPP a ředitele školy.

·         na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky souhrnné klasifikace do programu SAS a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek na klasifikaci v náhradním termínu. Ve třídách se slovním hodnocením nebo u žáka, který je z některého předmětu hodnocen slovně, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledek souhrnné klasifikace do programu SAS a upravených katalogových listů slovně. Třídní učitelé zapíší souhrnnou klasifikaci do katalogových listů. 

 

 

 

Článek IV – Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

                               (autoevaluace)     

 

           Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických

          pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení.

          Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je

          zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy

          jako vzdělávací instituce.

·         žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň

               následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních):        

·         schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi

·         schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností

·         schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu

·         schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se, …..

·         schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních částí úloh

·         schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků

·         schopnost využívání mezipředmětových vazeb

·         schopnost aplikovat etické principy v praxi

·         schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností

·         pochopení své role v kolektivu

·         sebehodnocení je prováděno ve všech vyučovacích předmětech. Učitel dbá na to, aby vytvořil žákovi dostatečný prostor pro učení se sebehodnotit. Učí žáky schopnosti hodnotit výkony vlastní i spolužáků.

·         učitel dostatečně seznámí žáky s kritérii hodnocení tak, aby jim porozuměli. Žáci se mohou i podílet na vytváření kritérií.

     Z metod a technik je možno využívat např. žákovské portfólio,       dotazníky, hodnotící listy, diskuse, rozhovory apod.

Mimo průběžného sebehodnocení následuje na konci klasifikačního    období celkové závěrečné sebehodnocení. Mělo by odrážet schopnost žáka zhodnotit svůj celkový výkon za dané období a je prezentací žáka. Lze využít např. metody řízeného rozhovoru před třídou při dodržení pedagogických zásad či písemnou formou.

 Článek V – Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

 

    Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

·         soustavným diagnostickým pozorováním žáka

·         soustavným sledováním výkonů žáka, jeho aktivity a jeho připravenosti na vyučování

·         soustavným sledováním grafického projevu žáka

·         různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy

·         kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami

·         analýzou výsledků činnosti žáka

·         konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami

·         rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Článek VI – Způsob stanovování klasifikace a provedení

                      Hodnocení

 

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:

·         jednoznačné

·         srozumitelné

·         srovnatelné s předem stanovenými kritérii

·         věcné

·         všestranné

·         vyučující je povinen na začátku klasifikačního období žáky seznámit se zásadami a způsobem hodnocení a klasifikace, jichž bude ve svém předmětu užívat. Rovněž žáky seznámí se způsoby ověřování vědomostí a výsledků jejich práce. Užívá-li při klasifikaci stupnic, seznámí s nimi žáky.

     Zkoušení nesmí být použito jako prostředku k upevnění kázně.

·         u žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Článek VII – Obecné povinnosti učitele při hodnocení a klasifikaci

                        žáka

 

Případné zaostávání žáka v učení nebo jeho výkyvy v chování jsou projednávány na poradách k tomu určených ředitelem školy. Za včasné podání informace kolegům a především třídnímu učiteli je odpovědný vyučující.

- Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování

·         učitel jednotlivých předmětů na třídních schůzkách, v konzultačních dnech

·         třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají nebo v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování a jejich výkyvech, bezprostředně a prokazatelným způsobem. Přijímá opatření k nápravě situace.

·         rozhodne-li se vyučující hodnotit žáka při souhrnném hodnocení nedostatečně, informuje učitel zákonné zástupce žáka, ředitele školy a třídního učitele žáka. Stejně postupuje i při kázeňském prohřešku, který může vést ke snížené známce z chování. Třídní učitel stanoví diagnózu chování žáka komplexně a odpovídá za opatření přijatá k nápravě stavu.

·         vyučující je povinen projednat s žákem a jeho zákonnými zástupci postup při přípravě žáka k opravné zkoušce, případně k jiné komisionální zkoušce.

o    přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy

škole na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období.

-    přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15. dubnu, dokumentace obsahuje návrh klasifikace chování, hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Článek VIII – Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

               Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

              U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

              V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola  žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 zákona č. 561/2004 Sb. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

 

             

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Článek IX – Stupně hodnocení a klasifikace

 

              Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

·         1 – velmi dobré

·         2 – uspokojivé

·         3 – neuspokojivé

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

·         1 – výborný

·         2 – chvalitebný

·         3 – dobrý

·         4 – dostatečný

·         5 – nedostatečný

Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 2 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 2.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Článek X – Slovní hodnocení dle § 15 odst. 2 vyhlášky

                     č. 48/2005 Sb.      

 

Používá se v průběhu roku před vystavením vysvědčení – kompletní hodnotící škála plyne z tabulky pro slovní hodnocení.

Tento přehled zachycuje průběžné měsíční hodnocení, s kterým jsou zástupci žáka seznámeni na pravidelných konzultačních dnech, popř. jim je přehled zaslán – v případě zdůvodněné neúčasti na konzultačních dnech. Pololetní a výroční vysvědčení obsahuje následující hodnotící škálu:

 

Žák :

·         je pohotový, bystrý, vyjadřuje se výstižně a přesně, je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem, bezpečně ovládá základní učivo daného ročníku, projevuje zájem o daný předmět, samostatně si rozšiřuje vědomostní obzor

·         uvažuje celkem samostatně, vyjadřuje se výstižně, při aplikaci osvojeného učiva se dopouští jen menších (drobných) chyb, učí se svědomitě, zájem o předmět je kolísavý

·         je méně samostatný v myšlení, vyjadřuje se ne dost přesně, zvládá základní učivo daného ročníku s drobnými nedostatky, které odstraňuje s pomocí učitele, neprojevuje větší zájem o předmět

·         je nesamostatný v myšlení, vyjadřuje se značnými obtížemi, při zvládání základního učiva se dopouští podstatných chyb, které nesnadno překonává, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

·         je nesamostatný v myšlení, své myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi, dělá podstatné chyby v základním učivu, které nesnadno překonává, potřebuje časté vedení a pomoc učitele, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

·         jeho samostatnost myšlení je velmi omezena, není schopen vyjádřit samostatně bez pomoci učitele své myšlenky, základní učivo nezvládá a praktické úkoly nedokáže splnit ani za pomoci učitele, nemá zájem o učení.

Hodnocení žáka do katalogového listu

Vyučující vyjádří slovní hodnocení klasifikačním stupněm dle níže uvedených pravidel:

 

 

 

 

 

 

Úroveň myšlení

·         1 – pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

·         2 – uvažuje celkem samostatně

·         3 – menší samostatnost v myšlení

·         4 – nesamostatné myšlení

·         5 – odpovídá nesprávně i na návodně položené otázky

 

Úroveň vyjadřování

·         1 – výstižné a poměrně přesné

·         2 – celkem výstižné

·         3 – myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

·         4 – myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

·         5 – i na návodně položené otázky odpovídá nesprávně

 

 

 

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

·         1 – užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje      

       samostatně, přesně a s jistotou

·         2 – dovede používat vědomostí a dovedností při řešení úkolů,

       dopouští se jen menších chyb

·         3 – řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává

  potíže a odstraňuje chyby

·         4 – dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

·         5 – pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

 Článek XI – Celkové hodnocení žáka

 

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

 

·         - prospěl(a) s vyznamenáním

·         - prospěl(a)

·         - neprospěl(a)

·         - nehodnocen(a)

 

Žák je hodnocen stupněm

·         prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 (chvalitebný), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré. V případě použití slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e)

·         prospěl(a),není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením

·         neprospěl(a),je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

·         nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí

 

 

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

·         pracoval(a) úspěšně

·         pracoval(a)

 

 

 

 

Článek XII – Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

 

·         do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem (do vypracování ŠVP školním učebním plánem) s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených školním vzdělávacím programem (do vypracování ŠVP školním učebním plánem) a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

·           nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

·         nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

·         má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.¨

·         žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

·         ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

 

 

Článek XIII – Klasifikace chování

 

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

 

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během klasifikačního období.

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé

 

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování

------------------------------------------------------------

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktiv ně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanovením vnitřního řádu školy. Dopustí se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy, zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

·         kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

 

 

 

Článek XIV – Výchovná opatření

 

Výchovná opatření podle ustanovení § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

 

V souladu s ustanovením § 31 odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.

Pochvaly a ocenění ředitele školy.Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

 

 

 

 

Pochvalami a oceněními ředitele školy jsou:

-----------------------------------------------------

·         Pochvala řediteleškoly – ředitel může žákovi na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě návrhu obce či krajského úřadu po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školské iniciativy, za vysoce záslužný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci spojenou s reprezentací školy pochvalu ředitele školy.

·         Pamětní list absolventaškoly – ředitel může absolventům školy, kteří úspěšně dokončili povinnou školní docházku v 9. ročníku udělit pamětní list absolventa školy.

·         ředitel školy neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

·         udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

 

Pochvaly a ocenění třídního učitele

------------------------------------------

 

·         Pochvala třídního učitele – třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

·         třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

·         udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

Kázeňská opatření

 

Při porušení povinnosti stanovených školním řádem může být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženo(a):

 

·         Napomenutí třídního učitele– ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí. O udělení napomenutí  uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče – dopisem, ústní informací na pravidelných konzultačních dnech a třídních schůzkách

·         Důtka třídního učitele – ukládá ji třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušení řádu školy, norem slušnosti. Důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy.

·         Důtka ředitele školy – ukládá ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě za vážná porušení řádu školy – zvláště za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinnosti řádu školy a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období.

·         ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.     

·         uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.

 

 

Článek XV – Charakteristika klasifikačních stupňů vyučovacích

                       předmětů

 

·         1. stupeň – výborný

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonností. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnosti a tvořivost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný, grafický projev je přesný a estetický. Dopouští se v práci jen drobných nedostatků. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. V praktických činnostech projevuje kladný vztah k práci, pracuje pohotově, samostatně. Účelně si umí sám rozvrhnout vykonávanou činnost, udržuje účelný pořádek a bezpečnost práce. Dbá na hospodárnost.

·         2. stupeň – chvalitebný

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadovanou intelektuální a motorickou činnost. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitosti. Myslí správně, logicky, tvořivě. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. V praktických činnostech projevuje kladný vztah k práci, samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky. V jeho práci se neobjevují podstatné chyby. Účelně si organizuje vlastní práci, dbá o pořádek a bezpečnost. Dbá na hospodárnost činností. K překonání překážek občas potřebuje radu učitele.

·         3. stupeň – dobrý

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnost a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností a projevů se objevují nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. V praktických činnostech uplatňuje žák získané teoretické poznatky s pomocí učitele. Dopouští se chyb. Vlastní činnost organizuje méně účelně, dbá o pořádek a bezpečnost. Má smysl pro hospodárnost.

·         4. stupeň – dostatečný

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se objevují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky a chyby, dovede je však s pomocí učitele opravit. V praktických činnostech pracuje žák bez zájmu. Získané teoretické poznatky dovede uplatnit jen částečně a se soustavnou pomocí učitele. Dopouští se větších chyb. Ne vždy je schopen účelně organizovat pracovní činnost, méně dbá o pořádek a bezpečnost. Porušuje zásady hospodárnosti.

 

 

·         5. stupeň – nedostatečný

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně, má v nich závažné a značné nedostatky. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, v myšlení se objevují závažné nedostatky. V ústním i písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. V praktických činnostech nemá zájem o práci, teoretické znalosti neumí uplatnit ani s pomocí učitele. Neumí svou práci organizovat, nedbá o pořádek ani bezpečnost.

 

 

 

 

 

 

 

 

Článek XVI. Klasifikace ve vyučovacích předmětech

 

·         s převahou teoretického zaměření

 

        Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní,

        přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto       

        vyučovacích předmětech vychází vyučující z  požadavků učebních osnov a  

        standardu základního ŠVP, učebních osnov a  standartu základního 

        vzdělání. Při klasifikaci sleduje zejména:

·         ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků,

       faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů

·         kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované

       intelektuální a motorické činnosti

·         schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení   

                  teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení

                  společenských a přírodních jevů a zákonitostí

·         kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost

·         aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim

o    přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a     

                       písemného projevu

·         kvalitu výsledků činnosti

·         osvojení účinných metod samostatného studia

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

-------------------------

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonávápožadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně,zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činností jsou kvalitní, pouze

s menšími nedostatky, které dovede po upozornění ihned opravit. Je schopen samostatně studovat vhodné texty

Stupeň 2 (chvalitebný)

-----------------------------

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo s menší pomocí učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

----------------------

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele opravit. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnoceníjevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

                                                                          

 

 

 

Stupeň 4 (dostatečný)

----------------------------

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery.

Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při používání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

-------------------------------

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky vesprávnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činností a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

·         s převahou praktického zaměření

 

Převahu praktické činnosti mají pracovní činnosti, praktika, informatika, základy techniky, vedení domácnosti, domácí nauky apod.

Při klasifikaci v těchto předmětech vychází z požadavku ŠVP,učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při klasifikaci sleduje zejména:

·         charakter

·         vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem

·         osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce

·         využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech

·         aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu v praktických činnostech, estetičnost

·         kvalitu výsledků činností

·         organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti

·         dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní  prostředí

 

·         hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v

·         práci

·         obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

·         hodnocení musí mít motivační

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

-------------------------

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii.

Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

-----------------------------

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

----------------------

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně životního prostředí. Na podnětyučitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

----------------------------

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti.Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

 

 

 

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

-------------------------------

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

  

 

·         s převahou výchovného zaměřeného

 

a) Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a

    zpěv, tělesná výchova, rodinná výchova, občanská výchova

b) Při průběžné klasifikaci předmětů uvedených výše se klasifikuje teoretická

    část podle čl. III/4 a praktická podle III/5

c) Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo

    úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu

    stavu

d) Při klasifikaci v předmětech uvedených výše se v souladu s požadavky

    učebních osnov hodnotí:

·         stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

·         osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá

               aplikace

·         poznání zákonitosti daných činností a jejich uplatňování ve vlastní

               činnosti

·         kvalita projevu

·         vztah žáka k činnostem a zájem o ně

·         estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní

                společnosti

·         v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná

               tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví

 

 

Výchovné vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

-------------------------

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

-----------------------------

Žák je v činnostech aktivní, snaživý, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

---------------------

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci, potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

----------------------------

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu o zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus atělesnou zdatnost, odmítá spolupráci.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

-------------------------------

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

IV. Další ustanovení

--------------------------

         V případě komisionálních, opravných zkoušek, hodnocení žáků se spec. vzděl. potřebami, výstupního hodnocení a zkoušek při plnění povinné školnídocházky v zahraničí apod. se bude řídit podle příslušných ustanovení základních dokumentů uvedených v úvodu tohoto řádu.

 

Článek XVII - Opravné a komisionální zkoušky

 

O p r a v n é    z k o u š k y

·         žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky

·         opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

·         komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Pro složení komise a její činnost platí ustanovení platná pro komisionální přezkoušení.

·         žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

·         v odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

K o m i s i o n á l n í    p ř e z k o u š e n í

·         komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

·         komise je tříčlenná a tvoří ji:

- předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel   

  nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy,

  krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

     - zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě,  

        v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

     - přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo

       předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým  

       vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

·         výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15  odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

·         o přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

·         žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

·         konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem (do schválení ŠVP učebním a tématickým plánem).

·         vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

 

 

Článek XVIII – Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1)    Žáci se specifickými vzdělávacími potřebami učení, příp. se specifickými podpůrnými opatřeními, mohou být hodnoceni tradičně pětistupňovou klasifikační stupnicí nebo na základě doporučení PPP a žádosti zákonných zástupců slovně.

2)    Slovní hodnocení je zaměřeno na poskytování zpětné vazby v průběhu činností a jejich výsledků. Žák dostává souhrnnou informaci o tom, kde má problematické oblasti a jakým způsobem může dosáhnout lepších výsledků

3)    V případech, kdy škola vyhodnotí u žáka riziko výskytu speciálních vzdělávacích potřeb, vypracovává Plán pedagogické podpory. Ten zpracovává třídní učitel ve spolupráci se školní psycholožkou nebo školní speciální pedagožkou.

4)    Žáci se specifickými vzdělávacími potřebami, příp. se specifickými podpůrnými opatřeními, mohou na základě doporučení PPP a podle možností školy pracovat podle individuálního vzdělávacího plánu, který zpracovává třídní učitel ve spolupráci s vyučujícími jednotlivých předmětů a školní psycholožkou nebo školní speciální pedagožkou.

5)    Učitel hodnotí osobní pokrok žáka, porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky.

6)      Hodnocení je adresné, obrací se k tomu, komu je určeno – k žákovi samému.

 

Zásady při hodnocení a klasifikaci žáků se SVP:

·         vhodným způsobem vysvětlit ostatním dětem rozdílný přístup k hodnocení žáků se specifickou poruchou učení

·         důležité je dát dítěti zažít pocit úspěchu

·         chválit jej za snahu, dítě často vynaloží velké úsilí při zvládnutí školních úkolů, ale výsledný efekt je minimální

·         hodnocení a klasifikace musí vycházet ze znalosti celkové problematiky daného dítěte

·         při hodnocení a klasifikaci je třeba zvýraznit motivační složku hodnocení

·         hledat i jiné vhodné formy hodnocení (např. bodové, ad.)

·         tento specifický přístup je třeba uplatňovat ve všech předmětech, do kterých se promítají potíže dítěte

·         držet se třech hlavních zásad:

a)    zásada pozitivnosti (hlavně u perfekcionisticky zaměřených dětí dbát na kladné stránky řešení)

b)   zásada pedagogického taktu při sdělování a komentování výsledků žáka

c)    zásada individuálního přístupu

 

 

      

V Brně dne 30. 9. 2016               

   

 

                          Mgr. Petr Urbánek

                              ředitel školy

 

 

 

 

 

Kontakty

Tel. 547 218 165
Mobil: 777 246 767
E-mail: skola@zslabska.cz
Tel.jidelna: 547 223 475
Facebookový profil: - zde -

Elektronická žákovská knížka

logo Edookit Vstupte

Kalendář aktivit

«  
  »
M T W T F S S
 
 
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
 
 
 
 
 
 

Interní informační systém

Vstupte